Určitě to znáte. Klávesové zkratky. Zkopírovat z jednoho souboru a vložit do nového souboru. Je to jednoduché není u toho žádná námaha. Jen z jedné strany vezmeme to, co už známe a předáme to dál. Děláme to běžně a usnadňuje nám to práci. Je to tak pohodlné. Nakonec to vidíme i u všech těch diplomových prací politiků. Při práci s počítačem to má svůj smysl. Ale co v životě? Co třeba výchova našich dětí? Bohužel kolikrát postupujeme naprosto stejně. Ctrl+C a Ctrl+V. Žádná přidaná hodnota. Žádná změna. A tak předáváme přesně ty modely chování a uvažování ve kterých jme uvízli, protože nás tak rodiče vychovali. Dál na naše děti.
Když nás naši rodiče nebrali vážně, nebereme vážně ani naše děti a ty se budou chovat stejně ke svým dětem. Když nám bylo vštěpováno, že nikdy nic nedokážeme, že za nic nestojíme , že jsme hloupí, kolikrát bezmyšlenkovitě používáme stejné koncepty a stejné fráze směrem k našim dětem.
Holt nás tak vychovali a tak je to správné. Ctrl+C a Ctrl+V. A tak zpravidla žijeme v podobných poměrech jako naši rodiče a šance na změnu u nás, nebo našich dětí je minimální. Ale je. Jen je potřeba do tohoto procesu vstoupit vědomě. Udělat to jinak. Snažit se to vylepšit. Hlídat sám sebe a uvědomit si ty situace kdy jedu na autopilota. Změnit způsob myšlení. Je to dřina a hlavně ze začátku. A je možné, že se to hned nebude dařit. Časem se to zlepší. Trénink dělá mistra. A tak pokud se budeme rozhodovat jinak než doposud, i ty výsledky budou nakonec jiné. A svět kolem nás se začne také měnit. Je to totiž naše zrcadlo a zároveň vysvědčení za to jak jsme se v minulosti rozhodovali. Nikdy není pozdě začít přemýšlet jinak. A i ty naše děti se to pak naučí tak nějak automaticky.
